Najnovšie články
latest

identita- nutnost nebo předsudek ?





Měl jsem na úvod jako první přípěvek napsanou úvahu nad tématem „vnímání času a jeho podoby,“

Ovšem jedno setkání s přítelkyní najednou změnilo mé rozhodnutí. A nejen setkání s ní, ale i jiní sdílí podobné názory a jsou natolik aktuální, že nejde jen o zamyšlení, spíše výzvu pro nás samé. Vlastně vše je spojeno s pojmem „čas“ i v tomto případě.

Z nedávné historie je známé jak probíhaly migrační vlny ze  Slovenska do Čech v období do roku 1989. Jak bylo nastaveno školství a předškolní výchova pro romské děti a pracovní uplatnění pro jejich rodiče. Jen hrstka vyvolených, trpělivých a ve zlomovém období roku 1989 dokázala vystudovat a nalézt uplatnění. V tomto období také romové otevírají své živnosti a nalézají zakázky ve stavebnictví i jiných oborech a to i svázány rodinou tradicí. Svoboda se projevila ve všech oblastech života a výsledky prvních měsících ukázaly reálné možnosti.

Bylo to období spojené i s první migrační vlnou mimo území tehdejšího Československa po roce 1989 a bez jakýchkoliv dopadů ve špatném pohledu na migrující romské rodiny jak je například dnes prezentována každá migrace a to i do zemí EU jehož jsme obě země členskými státy. Vzniká v té době první romská elita a směřuje své aktivity cíleně ke své komunitě a vznikají první neziskové organizace. Důvod? Souběžně s tímto pozitivním směrem nastupuje i negativní směr a vznik prvních skutečných gétt a romské osady se dostávají sice do mediálního zájmu, avšak bez jakékoliv představy jak problém řešit.

Prohlubuje se sociální postavení mezi romy. Tak jak se rozvijí romská společnost se všemi klady a zápory, rozvijí se i společnost majoritní a jak jinak pozitivní směrem tak záporným stejně jako u romské společnosti. Úmyslně používám slovo společnost, neboť dochází k postupnému uzavírání společenství do sebe, především z pohledu romské populace.
Skrytý záporný pohled na romskou populaci se dostává na povrch, Jsou to výrazy pohrdání, výsměchu i přímo rasistické výpady, avšak v mezích, na které romská společnost je připravena zvyklá.

Tento Negativní pohled majoritní společnosti na romskou komunitu se stále prohlubuje a prohlubuje. Procenta nenávisti vůči romům roste jak v Čechách tak na Slovensku / 1. ledna 1991 vznik samostatného Slovenského státu /.


V roce 1991 dochází k zásadnímu zlomu . První rasově motivovaná vražda romského mladíka Emila Bendíka

Myslel jsem si, že tady začíná fašismus,“ vzpomíná nad šálkem čajem spisovatel a novinář Jáchym Topol na pocity, se kterými psal reportáž o první rasové vraždě Roma ve svobodném Československu. Třiadvacátého února 1991 v obci Lipkov na Domažlicku skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka. www.romea.cz

Převzato romea.cz
V listopadu 2008 začíná mediální kampaň ze Slovenských osad na východě která trvá až do jara 2009 s titulky „ Na východě Slovenska onemocnělo žloutenkou přes 200 lidí, především dětí…“


Stále více média informují o romské problematice v negativním úhlu pohledu a spoluvytváří tak většinové společnosti prostor pro vznik myšlenek podporujících rasovou nenávist a to na obou stranách hranic. Informace o pozitivních změnách padají pod stůl a jen díky vlastnímu tisku, romskému vysíláni či obyčejným posezením s kamarádem se informace dostává dál avšak informace putuje vesměs vlastní komunitou.
Nezaměstnanost mezi romy je alarmující. Procento je natolik vysoké, že není prakticky šance na zaměstnání dosáhnout a to především v chudších regionech jak v Čechách tak na Slovensku. Migrace již není z důvodu získání azylu v cílené zemi, ale zcela ekonomická a sociální. I Zde je rozhodující diskriminace ze strany zaměstnavatele k romskému žadateli o zaměstnání a tak celkem proběhli především ze Slovenské republiky 3 migrační vlny od roku 1989.


Na Slovensku dochází k sociálním nepokojům po té co vláda v rámci reforem v sociální oblasti nejen romům , ale všem upravila pravidla získání sociálních dávek a rodičovských dávek. Nejprve se jedná o demonstrace, které po několika dnech přechází k rabování. Výsledkem je zatčení několika rabujících avšak překvapivě změna přístupu vlády . Úprava pravidel pro přidělování sociálních dávek se mění pozitivním směrem a i projekty na změnu přístupu k těm nejchudším dostávají přijatelnou podobu i když jen dočasnou. Ukázalo to však, že jednotnost a aktivita mohou být přínosem a pokud je dodžován zákon tak není podstatné , zda tento přínos jde z romské komunity neboť přínos to byl celospolečenský.





Zdroj romea.cz

Tak bych mohl pokračovat od jedné kauzy ke druhé jak je čas sebou přinášel a vždy v danou chvíli semknutost a jednotnost ukázala, že není možné přehlížet jednu skupinu obyvatel na úkor většinové. Naopak toto jen vede k dalšímu staveni hráze a vzájemného neporozuměni. Nás život není přeci o staveni hrázi, ale naopak otevírání a se a to se děje připomínáním nejen své kultury a identity na veřejnost a aktivitou, kdy právě z hlediska romů se nehledí na původ pokud jde o aktivity například směrem k dětem.
Bylo období kdy pojem slova „hrdost“ se nám jaksi nehodila a alespoň část romů to tak pociťovala a nedávala svůj původ najevo aby se přesvědčila, ze je to velký omyl. Ti kdo si mysleli, ze tak zapadnou mezi většinu a ta je přijme se mýlili, Naopak ti co svou hrdost a názory a svou aktivitu se nebáli prezentovat se stali uznáváni nejen v rámci své komunity, ale i celospolečensky. Byl jsem svědkem rozmluvy v tramvaji dvou romů jak si šeptali. Nemluv cikánsky . Bylo to směšné a opravdu jsem se rozesmál. Podívali se na mé a já jim jen řekl: „Myslíš že hned se ti změní barva kůže?“ On se jen optali jestli jsem taky rom, já přikývl a dál jsem si jich nevšímal. A přeci vím ze 99 romů je hrda na svůj původ a rád bych toto číslo uchoval v paměti.
Sčítání obyvatel a domu sice ukáže jiná čísla, ale je jasné proč a i s ohledem na historii a onu naivitu, kterou občas v sobě máme a strach. To je k zamyšleni ale jiným proč u této příležitosti svou identitu potlačujeme.


Možná si stále říkáte, kam těmi řádky vlastně mířím, co vlastně je cílem? Myslím že je to zřejmé. V každé větě je cítit ona hrdost a identita.
V tom dobrém pohledu i špatném. Zamyšleni se nad historii a ukázka toho čeho jsme dokázali a mohli dosáhnout a kde naopak jsme ztratili a další jiné aspekty s naší identitou spojeny. Mezi řádky lze objevit možná i mnohem víc a je na každém z nás co mezi nimi najdeme .

Václav Zástěra 
« PREV
NEXT »

Žiadne komentáre

Váš názor nás zaujíma, ďakujeme