Preskočiť na hlavný obsah

Translate

identita- nutnost nebo předsudek ?





Měl jsem na úvod jako první přípěvek napsanou úvahu nad tématem „vnímání času a jeho podoby,“

Ovšem jedno setkání s přítelkyní najednou změnilo mé rozhodnutí. A nejen setkání s ní, ale i jiní sdílí podobné názory a jsou natolik aktuální, že nejde jen o zamyšlení, spíše výzvu pro nás samé. Vlastně vše je spojeno s pojmem „čas“ i v tomto případě.

Z nedávné historie je známé jak probíhaly migrační vlny ze  Slovenska do Čech v období do roku 1989. Jak bylo nastaveno školství a předškolní výchova pro romské děti a pracovní uplatnění pro jejich rodiče. Jen hrstka vyvolených, trpělivých a ve zlomovém období roku 1989 dokázala vystudovat a nalézt uplatnění. V tomto období také romové otevírají své živnosti a nalézají zakázky ve stavebnictví i jiných oborech a to i svázány rodinou tradicí. Svoboda se projevila ve všech oblastech života a výsledky prvních měsících ukázaly reálné možnosti.

Bylo to období spojené i s první migrační vlnou mimo území tehdejšího Československa po roce 1989 a bez jakýchkoliv dopadů ve špatném pohledu na migrující romské rodiny jak je například dnes prezentována každá migrace a to i do zemí EU jehož jsme obě země členskými státy. Vzniká v té době první romská elita a směřuje své aktivity cíleně ke své komunitě a vznikají první neziskové organizace. Důvod? Souběžně s tímto pozitivním směrem nastupuje i negativní směr a vznik prvních skutečných gétt a romské osady se dostávají sice do mediálního zájmu, avšak bez jakékoliv představy jak problém řešit.

Prohlubuje se sociální postavení mezi romy. Tak jak se rozvijí romská společnost se všemi klady a zápory, rozvijí se i společnost majoritní a jak jinak pozitivní směrem tak záporným stejně jako u romské společnosti. Úmyslně používám slovo společnost, neboť dochází k postupnému uzavírání společenství do sebe, především z pohledu romské populace.
Skrytý záporný pohled na romskou populaci se dostává na povrch, Jsou to výrazy pohrdání, výsměchu i přímo rasistické výpady, avšak v mezích, na které romská společnost je připravena zvyklá.

Tento Negativní pohled majoritní společnosti na romskou komunitu se stále prohlubuje a prohlubuje. Procenta nenávisti vůči romům roste jak v Čechách tak na Slovensku / 1. ledna 1991 vznik samostatného Slovenského státu /.


V roce 1991 dochází k zásadnímu zlomu . První rasově motivovaná vražda romského mladíka Emila Bendíka

Myslel jsem si, že tady začíná fašismus,“ vzpomíná nad šálkem čajem spisovatel a novinář Jáchym Topol na pocity, se kterými psal reportáž o první rasové vraždě Roma ve svobodném Československu. Třiadvacátého února 1991 v obci Lipkov na Domažlicku skupina osmadvaceti mužů ozbrojená tyčemi a klacky ubila k smrti Emila Bendíka. www.romea.cz

Převzato romea.cz
V listopadu 2008 začíná mediální kampaň ze Slovenských osad na východě která trvá až do jara 2009 s titulky „ Na východě Slovenska onemocnělo žloutenkou přes 200 lidí, především dětí…“


Stále více média informují o romské problematice v negativním úhlu pohledu a spoluvytváří tak většinové společnosti prostor pro vznik myšlenek podporujících rasovou nenávist a to na obou stranách hranic. Informace o pozitivních změnách padají pod stůl a jen díky vlastnímu tisku, romskému vysíláni či obyčejným posezením s kamarádem se informace dostává dál avšak informace putuje vesměs vlastní komunitou.
Nezaměstnanost mezi romy je alarmující. Procento je natolik vysoké, že není prakticky šance na zaměstnání dosáhnout a to především v chudších regionech jak v Čechách tak na Slovensku. Migrace již není z důvodu získání azylu v cílené zemi, ale zcela ekonomická a sociální. I Zde je rozhodující diskriminace ze strany zaměstnavatele k romskému žadateli o zaměstnání a tak celkem proběhli především ze Slovenské republiky 3 migrační vlny od roku 1989.


Na Slovensku dochází k sociálním nepokojům po té co vláda v rámci reforem v sociální oblasti nejen romům , ale všem upravila pravidla získání sociálních dávek a rodičovských dávek. Nejprve se jedná o demonstrace, které po několika dnech přechází k rabování. Výsledkem je zatčení několika rabujících avšak překvapivě změna přístupu vlády . Úprava pravidel pro přidělování sociálních dávek se mění pozitivním směrem a i projekty na změnu přístupu k těm nejchudším dostávají přijatelnou podobu i když jen dočasnou. Ukázalo to však, že jednotnost a aktivita mohou být přínosem a pokud je dodžován zákon tak není podstatné , zda tento přínos jde z romské komunity neboť přínos to byl celospolečenský.





Zdroj romea.cz

Tak bych mohl pokračovat od jedné kauzy ke druhé jak je čas sebou přinášel a vždy v danou chvíli semknutost a jednotnost ukázala, že není možné přehlížet jednu skupinu obyvatel na úkor většinové. Naopak toto jen vede k dalšímu staveni hráze a vzájemného neporozuměni. Nás život není přeci o staveni hrázi, ale naopak otevírání a se a to se děje připomínáním nejen své kultury a identity na veřejnost a aktivitou, kdy právě z hlediska romů se nehledí na původ pokud jde o aktivity například směrem k dětem.
Bylo období kdy pojem slova „hrdost“ se nám jaksi nehodila a alespoň část romů to tak pociťovala a nedávala svůj původ najevo aby se přesvědčila, ze je to velký omyl. Ti kdo si mysleli, ze tak zapadnou mezi většinu a ta je přijme se mýlili, Naopak ti co svou hrdost a názory a svou aktivitu se nebáli prezentovat se stali uznáváni nejen v rámci své komunity, ale i celospolečensky. Byl jsem svědkem rozmluvy v tramvaji dvou romů jak si šeptali. Nemluv cikánsky . Bylo to směšné a opravdu jsem se rozesmál. Podívali se na mé a já jim jen řekl: „Myslíš že hned se ti změní barva kůže?“ On se jen optali jestli jsem taky rom, já přikývl a dál jsem si jich nevšímal. A přeci vím ze 99 romů je hrda na svůj původ a rád bych toto číslo uchoval v paměti.
Sčítání obyvatel a domu sice ukáže jiná čísla, ale je jasné proč a i s ohledem na historii a onu naivitu, kterou občas v sobě máme a strach. To je k zamyšleni ale jiným proč u této příležitosti svou identitu potlačujeme.


Možná si stále říkáte, kam těmi řádky vlastně mířím, co vlastně je cílem? Myslím že je to zřejmé. V každé větě je cítit ona hrdost a identita.
V tom dobrém pohledu i špatném. Zamyšleni se nad historii a ukázka toho čeho jsme dokázali a mohli dosáhnout a kde naopak jsme ztratili a další jiné aspekty s naší identitou spojeny. Mezi řádky lze objevit možná i mnohem víc a je na každém z nás co mezi nimi najdeme .

Václav Zástěra 

Komentáre

Obľúbené príspevky z tohto blogu

Rómovia si nevedia predstaviť, že by mali svoj vlastný štát...

Okrem kontaktov je sociálna sieť dobrá aj na bleskový prieskum. Už dlhšie bez toho aby si to niekto všimol, až možno na pár jednotlivcov, mapujem na mojom "fejzbuku" náladu nás Rómov. Samozrejme, že naša nálada sa odzrkadľuje aj podľa doby v akej teraz žijeme. A možno aj práve táto doba, kedy všetci bez rozdielu musíme vynaložiť viac úsilia na prežitie, ako by Rómov prebudila zo sna, jeden za všetkých a všetci za jedného.Pretože jeden za všetkých a všetci za jedného, alebo inak povedané spoločne za prospech nás všetkých už neplatí. V rómsku štátnosť ktorý by sme spoločným úsilím vybudovali neverí väčšina Rómov.
Pri otázke: Viete si predstaviť, že by sme mali Rómsky štát? sa Rómovia viac menej vyjadrovali záporne. Neveria, že by spoločne dokázali vôbec niečo také ako Rómsky štát vytvoriť. Ako sa mnohí sami vyjadrili, chýbajú nám vzdelaný ľudia, či sami medzi sebou sa dokážeme deliť na lepších a horších, sami sa kastujeme, a to by prinieslo veľké nezhody a napätie. A potom t…

Rómovia prehovorili o svojích zážitkov s predsudkami a rasizmom na vlastnej koži

Byť Róm a žiť na Slovensku, by jedinec mohol povedať, že nie je to žiadna výhra...Či sa to niekomu páči alebo nie, Rómovia už od útleho detstva sa stretávajú z rôznymi druhmi prejavu predsudkov či priameho rasizmu. Niet sa preto čo diviť, že priepasť porozumenia medzi rómskou a nerómskou populáciou sa prehlbuje, a nedôvera je na oboch stranách bariéry.   

Je predsa nemysliteľné, už aby Rómske deti sa stretávali v škole zo segregáciou, kedy škola zámerne vytvorí triedu len pre rómskych žiakov.  Je nemysliteľné, že sa Rómske deti stretávajú s pokrikmi, vy špinavé cigánčatá, smradľavý potkany, či negri... Rómske dieťa je už takto donútené si uvedomiť, že existuje svet "bielych" a jeho, teda "čiernych" Už deti medzi sebou dokážu byť veľmi zlé, a tak často krát rómsky chlapec či dievča je vyštvaní z kolektívu, či dokonca mu jeho spolužiaci povedia, s tebou sa sa hrať nebudeme, pretože si cigáň!

Rasizmus a predsudky v praxi  

- viac ako 80% Slovákov i Čechov by bolo prot…

Neslávne slávny "krutý" exekútor si vymáha peniaze od buka do buka, ako sa mu zachce... Robí to roky a nikto voči nemu nezakročí. Prečo??!

Polícia vyšetruje, či exekútor Rudolf Krutý neprekročil svoje právomoci a nezneužil právomoc verejného činiteľa.

Telefonáty z jeho čísel, resp. automat z exekútorskej kancelárie Rudolfa Krutého, otravuje ľuďom niekoľkokrát dennodenne život, aj keď napr. svoj dlh už máte dávno splatený.

To je aj prípad pani Jany. Približne v polovici februára tohto roku pani Jane začal niekto vyvolávať z neznámych čísel. Na niektoré nestačila zareagovať a nedvihla ich. V iných jej zas automat z exekútorskej kancelárie Rudolfa Krutého oznamoval, že má uhradiť exekúciu.

Keďže si bola vedomá toho, že žiadne dlžoby nikdy nemala a vždy všetko uhradila, tak tomu nevenovala pozornosť. Telefonáty od Krutého ale neprestávali.

„Neustále ma vyzývali k zaplateniu. Nikdy v živote som neprišla do styku s exekútormi, pretože vždy všetko platím načas. Na tomto si dávam záležať. Preto ma to najskôr začalo urážať, potom ma to začalo otravovať a postupom času som telefonáty začala vnímať ako hrubý nátlak,“ vysvetľuje Jana.

P…