Vánoce u nás a ve světe

Vánoce jsou svátkem, který v nás vzbudí všechny emoce, radost, veselost, nostalgii, starost a dokonce i bolest. Pro každého z nás jsou jiným smyslem. 

Foto/ internet 

Na Vánocích je asi nejkrásnější to, když si za stůl sednou blízcí lidé a tráví je společně. Zároveň nejkrásnějším pohledem je pohled do dětských očí. Děti Vánoce prožívají asi nejupřímněji a nejradostněji. Jejich rozsvícené oči, jsou jako světýlka na vánočních stromečcích. 


Vánoce jsou křesťanským svátkem a symbolizují narození Ježíše Krista a v mnoha zemích jsou oslavovány různými způsoby a zvyky. Pro věřící je to důležité období a mají pro ně náboženský význam . Pro nevěřící, jako jsem já, je to rodinný svátek a myslím si, že Vánoce má právo slavit každý člověk na této planetě. 


Někteří z nás vzpomínají na své blízké, kteří už mezi námi nejsou a tím se Vánoce mohou stát i smutným obdobím. Je pro nás těžké přijmout skutečnost o tom, že náš blízký člověk už není mezi námi a nemůže si s námi sednout za štědrovečerní stůl a prožít tyto krásné dny. O Vánocích nabudeme pocitu, že máme šanci začít něco znovu, změnit se, urovnat si vztahy a jít dál. Já si myslím, že nám tyto svátky tak trochu nalhávají a zahrávají si s naší duši a s pocity. Nový začátek může nastat ve kterémkoliv období a ne jen na Vánoce a Nový rok

Ilustračné foto/ internet 

Já si spíš myslím, že Vánoce jsou o tom, že když se posadíte za štědrovečerní stůl a podíváte se kolem sebe a vidíte lidi, s kterými jste, tak vám to pomůže uvědomit si, kde vlastně váš život je a kde má být, co by se mělo změnit a co by mělo zůstat tak jak je. Každý z nás má za stolem při večeři jiný pocit, se kterým musíme jít dál, ať už je pozitivní či negativní. U štědrovečerní večeři si můžete uvědomit mnoho věcí. Nemusí být jen negativní ale i pozitivní, někdo si uvědomí, že darem je i sezení za tímto stolem s lidmi, které má rád. Každý z nás opravdu prožívá Vánoce jinak, ale život a vše kolem nás, nám dává pocit, že ten den musíme být usměvaví, krásně oblečení, dát si dárečky a vše co k tomu patří. Ne všude je to tak a já si myslím, že máme právo se i v tento čas, zlobit, brečet, trošku pohádat, smát, tančit, prostě dát ze sebe opravdové pocity. 

Ilustračné foto/ internet 

Mnoho lidí upadá do depresí v tomto období z mnoha důvodů. Mohou to být finanční potíže, samota, být bez svého blízkého nebo blízkých, být tam, kde nechceme být , přát si být jinde atd. Ani byste nevěřili, kolik lidí v tomto období trpí a má černé myšlenky. Je potřeba se kolem sebe dívat a vnímat ostatní. Je na nás, abychom vnímali svět kolem sebe, nikdy nevíte, na co přijdete a komu můžete i jediným slovíčkem pomoci. Lidé, kteří zůstali sami, to mají asi nejtěžší a je potřeba přemýšlet jestli někdo ve vaší blízkosti bude letos sedět na Štědrý večer sám a možná pozvat je k vašemu stolu… bude pro ně ten nejhezčí vánoční dárek. Věřte, že i když máte stůl jen pro 4 tak se vás tam vejde víc. 

Ilustračné foto/ internet 

Myslím si, že Vánoce se hodně změnili od mého dětství, že už nedodržujeme takové ty klasické zvyky jako kdysi. Nabyla jsem pocitu, že je to jen o večeři, dárečcích a tímto to končí. Myslím si, že vánoční zvyky a tradice jsou ale tím největším kouzlem Vánoc. V celém světě se slaví jinak a to je na tom to nejkrásnější. V současné době je vše jen o rychlosti a je velmi těžké zpomalit čas. Jako dítě jsem měla pocit, že se ten čas na Vánoce zpomalil. Milovala jsem ale zvyky jako třeba vlévat  olovo do vody, dát si pusu pod jmelím, vidět zlaté prasátko, zdobit stromeček až na Štědrý den ráno a různé ostatní zvyky a tradice. Vážím si lidí, kteří je dodržují a učí to i své děti v tomto období a v uvozovkách moderním světě. 

Pro každého z nás mají osobní kouzlo. A to kouzlo ať už je jakékoliv, si nikdy nenechte vzít

Ilustračné foto/ internet  

Vybrala jsem pár nejpodivnějších vánočních zvyků, které se slaví v jiných zemích

Island

Děti v Islandu dávají botu za okno do které dostanou dárečky od vánočních skřítků. Také musí každý dostat něco nového na sebe jinak ho sežere vánoční kočka.

Australie

V Austrálii si lidé posílají Vánoční pohlednice a se kterými zdobí své okna a soutěží o to, kdo jich má nejvíce.

Anglie

V Anglii při večeři nesmí chybět tradiční vánoční puding, který když se připravuje, tak ho chodí míchat každý v domě a u toho si vysloví svoje přání. 

Ukrajina 

Tady zdobí vánoční stromeček umělými pavouky a pavučinami. Věří, že když na Vánoce najdete pavučinu, tak vám přinese štěstí.

Norsko

Norové věří, že na Štědrý den vycházejí zlé čarodějnice a hledají košťata, na kterých se chtějí proletět. Norové proto všechny košťata v domě schovávají, aby je nenavštívily.  


Argentina 

V Argentině lidé zasedají za štědrovečerní stůl na zahradách a zdobí vánoční stůl pavím peřím. 

Španělsko

Španělé sázejí vánoční loterii, která je jednou z nejstarších na světě. 

Tak, to by bylo něco málo ze světa. Na internetu si takových zvyků můžete najít daleko víc.

Zajímavosti o Vánocích

Slovo Vánoce pochází z německého slova Weihnachten , což je v překladu "sváta noc''. Datum Kristova narození je 25.12. Existují záznamy ze se oslavovalo narození Krista uz v roce 336 v Římě. 

Zdobení vánočního stromečku pochází z Německa. První nazdobený a osvětlený stromek byl v místnosti Brémské kroniky v roce 1570. Mezi tradiční české zvyky patří, rozkrojení jablka, líbání pod jmelím, pouštění ořechových lodiček se svíčkou v lavoru s vodou. Už v Keltském období považovali jmelí za posvátné a věřili, že léčí a odstraňuje neplodnost a to asi souvisí i s tím polibkem

Na konci mého článku se podíváme i na jiný způsob slavení tohoto křesťanského svátku. Na způsob, kdy je vůbec nemůžete slavit a Vánoce jsou tím posledním, na co myslíte a nebo je slavíte velice chudobně, protože vám život neumožnil něco víc. Na světě jsou miliony lidí, kteří letos Vánoce nebudou slavit, protože žijí chudobně, někteří jsou bez domova a budou procházet ulicemi měst v ten samý čas, kdy my ostatní budeme zasedat ke stolům, s úsměvem na tváři. Někteří dokonce žijí v zemích, kde je válka, nepokoj a musí bojovat o své životy včetně dětí. 

Ilustračné foto internet 

Neměli bychom zapomenout na Romy z osad , na Romy, kteří neměli to štěstí, jaké máme my. Je důležité si uvědomit, že máme být rádi za to, co máme a pomoci, když můžeme. V osadách budou tisíce dětí sedět v zimě, bez teplé vody, bez jídla, elektřiny a možná ani nebudou mít ponětí, co Vánoce jsou. Pro jejich rodiče to bude těžké období, že nemůžou dětem dát to, co by chtěli a to jen proto, že od nás nedostali šanci a že svět kolem nich je nechal tam, kde jsou. Nejsou to jenom Romové, ale miliony dalších lidí na  světě. 

Milý čtenáři/Romale, tímto se můj článek blíží ke konci. Mohla bych tu sedět a asi napsat knihu... Já Vám všem přeji, abyste ty Vánoce krásně oslavili ve zdraví, zkusili na těch pár dní zapomenout na vaše starosti a problémy. Prožijte je od srdce z vašimi blízkými a všem vám ze srdce přeji, aby jste jich ještě oslavili hodně. 



''Vinšinav, vinšinav pre tumari Karačoňa, kaj o Del tumen te hadinel, te tradel tumenge so jekhvar buter andre tumaro kher, kaj te aven saste sar o mačhe andro paňi, kaj te dživen jekh avreha sar odi kaľi phuv le kale mareha''


''Vinšuju, vinšuju k vašim Vánocům, ať vám požehná Bůh, ať vám sesílá více a více do vašeho domu, abyste byli zdraví jako ryby ve vodě a abyste spolu žili jako ta černá země s černým chlebem ''